Takže, napsala jsem tu kapitolu konečně, začíná se to rozjíždět a dojíždět, takže ještě pár kapitol a bude konec ;). A nechte se překvapit, co bude následovat, bude to... zamotaný XD
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
"Kam jdeme?" chtěla vědět Nari. Pospíchali ulicí, prodírali se mezi lidmi a miříli do nějakého velkého parku.
"Za démonem," odpověděl Takayuki. "Můžeme ho překvapit, určitě nečeká, že ho napadneme znovu a ještě s posilou, která pro něj bude nebezpečná."
"Prej nebezpečná," zahučela Anko, ale dál nic neřekla.
Doběhli na konec ulice a jako mávnutím kouzelného proutku se krajina kolem nich změnila. Místo domů a betonu, tu byly stromy a tráva. Vběhli do parku a mířili do jeho středu. Čím víc se blížili k cíli, tím víc na ně dopadala tíha okamžiku. Démoní síla se zvyšovala každým krokem a nejedna z děvčat si uvědomila, že se třese nervozitou a hůř se jí dýchá. Ta zlá energie jim prostoupila až do morku kostí, jako tisíc jehel se jim zabodla do kůže a nechávala je ve strašidelné nevědomosti.
Itachi se zarazil, a protože byl vepředu, ostatní se zarazili také. Potichu kývnul a všichni věděli, že jsou u cíle. "Napínák," pokusila se neúspěšně narušit tíživou atmosféru Kath.
"Kde je ten démon?" chtěla vědět Naomi, která se jako první chystala udeřit a pohrávala si s šípem.
Zaslechli jak si Genkai tiše povzdechla a Itachi svěsil hlavu.
"Co nám zase tajíte?" zeptala se Iriko nedůvěřivě. Měla už dost toho, jak pořád mlčeli a nechtěli nic říct.
"Toho jste se nejvíc báli, co," ozval se Mikami a sarkasticky měřil dva solné sloupy pohledem. "Není šance na úspěch, říkal jsem to celou dobu."
"Šance je vždycky," vzdoroval Itachi. "Jsme tu my, abychom jim pomohli," dodal.
Iriko ztratila trpělivost. "Na něco jsme se ptali!"
"Víte, vaše duchovní energie je dost slabá a tak toho démona nemůžete vidět," řekl Itachi. Nari v tu chvíli myslela, že se složí.
"To snad ne!" zvolala nahlas, ale potom se ztišila, když ji Genkai spražila pohledem. "A co máme asi teď dělat!"
"Chtělo by to vodu," zamyslela se Kath a sledovala prázdné prostranství, na kterém podle všeho stál démon. On je nejspíš neviděl, protože byli skryti za stromy.
"Vodu?" nechápalaThamp.
"Vodu a Thamp se zerem a Kaitsukiho," upřesnila Kath.
Thamp se usmála. "Mám pocit, že vim, co chceš udělat," otočila se na Zera a rychl mu něco řekla, že ani ostatní neměli čas postřehnout co. Zero kývnul a rozběhl se pryč. Museli skrývat sílu, aby si jich démon nevšimnul. Proto vyletěl do vzduchu teprve, když se dostal ven z parku.
"Začínáš mluvit jako on," upozornila ji Anko. "Co jsi mu řekla?"
"Uvidíte," usmála se Thamp.
"Připravte se," řekla Kath. "Přišli jsme na způsob, jak toho démona uvidíme. Doufám, že se to povede a Zero to nezkazí. Předpokládám správně, že Jin ho vidí. On sám je démon třídy A."
"Ano, Zero ho vidí," kývl Itachi. "Co chcete dělat?"
"Takovej mozek jako ty, a nedošlo mu to?" rýpla si Naomi.
"Kaii, potřebujeme, aby jsi nějak připravil písek, Thamp si ho potom vezme do parády," otočila se Kath na Kaitsukiho. Teď to došlo i ostatním.
"A výjde to?" zeptala se Nari nejistě.
"Máme jinou možnost?" nadhodila Anko. "Za zkoušku nic nedáme."
Zraky se stočili k prostranství. Potom jen napjatě čekali. Thamp zatínala pěst, připravená zasáhnout. Kaitsuki nechal rozprostřít písek na zem. Teď čekali jen a jen na Zera.
Parkem se prohnal vítr a začal jim pohazovat s vlasy. Písek se statečně držel na zemi, díky Kaitsukimu. Thamp začala odchytávat proudy a nechala je stáčet se jí u nohou. V tu chvíli se přímo před jejich očima prostranstvím prohnala obrovká masa vody, jen tři metry od nich, cítili vlhkost a na tvář jim dopadlo pár kapek vody, jinak zůstali nezasaženi.
Když se voda odplavila, Thamp už na nic nečekala a vzdušné proudy u jejích nohou se vrhly kupředu. Smísily se s pískem a v jedné velké písečné bouři se vrhly na mokré prostranství.
Písek se dostal všude. Zachytával se na mokré trávě a stromech. A všichni konečně zahlédli, to co chtěli.
Přímo uprostřed toho všeho se začala formovat postava. Viděli její jasný obrys, jak se na ni zachytávaly zrnka písku. Viděli postavu toho démona. Chránil si rukama oči a byl přikrčený před větrem. Vypadal téměř lidsky, až na výrustky na hlavě, které pokládali za rohy a velké ruce se třemi prsty zakončené drápy.
"Šance," vyhrkla Naomi a natáhla šíp napuštěný duchovní silou. Vystřelila a šíp mířil přímo na démona. Bez problémů prorazil vším tím větrem a pískem kolem, ale démon stihl zareagovat a uhnul.
Nari s Takayukim se dali do běhu, bylo jasné, že démon o nich ví. Proběhli porostem a mířili na druhou stranu louky. Museli se strategicky rozmístit, všichni, aby mohli démona lépe překvapit. Mysleli na to dost pozdě, měli to udělat předtím, než spustili bouři.
Kath se Iriko se rozběhli opačným směrem. Ty jediné nemohli moc pomoci v boji, proto byly připravené na léčbu. Kath bude přemisťovat zraněné z nebezpečné zóny a Iriko se o ně starat, alespoň tak to bylo v plánu.
Naomi s Anko san zůstali na místě. Naomi vystřelila další šíp a nechala tak upírat pozornost na sebe, zatímco se ostatní seskupovali. Thamp byla připravená zarazit jakýkoliv útok, který by přišdl ze strany démona, ale on se zatím jen vyhýbal. Nechápala proč, měl snad něco v plánu, nebo byl jen zmatený?
Genkai se zbylou bandou démonů a lidí měli vlastní plán, rozprostřeli se stejně jako dívky, ale čekali na to, kdy budou potřebovat pomoct. Budou odvádět pozornost a při nejhorším zařizovat útěk a pohřební hostinu.
Démon se zmátožil, písek vířící kolem se usadil a ony teď viděly jen písečného sněhuláka, jak míří směrem k nim. Thamp se přikrčila a hledala vhodný vítr a vhodnou únikovou cestu. Naomi natáhla další šíp a vypustila ho. Démon se přikrčil a pak se rozběhl k nim. Kolem ruky mu něco zazářilo a on se pokusil zarazit ohnivé drápy do těla Naomi, která byla nechráněná.
Naomi ztuhla a vykřikla, ale rána démona nedopadla. Thamp využila vítr a odklonila jeho ránu, přičemž mu sfoukla oheň. Naomi se zmátožila a vytáhla šíp a pokusila se ho do něj zabodnout. Ale démon ho zachytil a zlomil vejpůl. Potom se otočil na Thamp a ohnal se po ní. Thamp nestihla zareagovat a po nárazu odletěla o kus dál a tverdě dopadla na zem.
"Thamp!" vyhrkla Naomi a se zděšením se zadívala na démona. Písek okolo úst mu opadal, nejspíš se usmíval, ale nemohla si být jistá.
"Jeden bod," zachechtal se. Naomi ztuhla, ten hlas byl děsivější než vše okolo. Bylo to jako tisíc hlasů spojených dohromady. Od nejhlubšího po nejvyšší. Hlasy všech, které kdy zabil. Udělala krok dozadu a démon se na ni dál šklebil. Pozvedl ruku, která znovu zazářila ohněm. Napřáhl se.
"Zapomeň!" ozvalo se a démona někdo zkopl na zem. Nari to nevydržela a vyběhla ze své skrýše. Tvrdě odkopla démona a po jeho dopadu vzplála tráva v okolí, přestože byla mokrá. Ten oheň na jeho ruce musel být vážně hodně horký. Démon se okamžitě něuvěřitelnou rychlostí zvedl a vyrazil naproti ní. Nari uskočila na prostranství. Démon na okamžik zapomněl na Naomi a zaměřil se na Nari.
Thamp znovu stála na nohou. Ta rána byla drsná a dopad tvrdý, ale někdo ho přesto trochu zabrzdil. Ukázala Zerovi na nebi zvednutý palec a všimla si, že démon zuřivě útočí na Nari s úmyslem rozsekat jí na kousky. Naomi nemohla vyslat šíp, byla tu šance, že trefí Nari a to by nebylo moc hezké. Thamp sledovala ty dva rozmazané obrazy, pohybovaly se neuvěřitelně rychle.
Nari odrážela rány stále hůř a hůř. Byl mnohem rychlejší než ona a mnohem silnější. Vynakládala dvojnásobek síly, aby ho zarazila, potřebovala pomoc. Hned teď! Démon se napřáhl a uštědřil jí další ránu. Nari ji vykryla, ale zakopla a dopadla na záda. Démon se znovu vítězně zašklebil, opadalo mu trochu písku z tváře, a napřáhl se.
Zarazil se, když ucítil energii vpravo od sebe. Ohnal se, aby odrazil letící šíp a pak zařval. Někdo ho trefil! Někdo ho trefil z levé strany, zatímco se zaměřoval na ten zatracenej letící šíp! Kdo si to mohl dovolit! On je neporazitelný, nikdo ho nemohl ranit, nikdo na to nemá sílu!
Anko protočila mečem a potom ho vytrhla z masa, do kterého ho zabodla. Nari se za tu dobu zvedla a odběhla dál, aby se trochu vydýchala. Anko se pokusila do démona bodnout znovu, ale ten to očekával a odrazil její ránu. Teď v ruce třímal špičatou tyč, s ní se mohl dokonale bránit meči, aniž by došel k zdravotní újmě.
Anko měla co dělat, jeho rány byly agresivní, agresivnější než Kenshinovi. Měla co dělat, aby nepustila meč, nedokázala dělat nic jiného, než ho držet před sebou jako štít. Zatínala zuby s každou ranou, kterou jí démon uštědřil. Ztrácela rovnováhu, ale nepřepadla, zachránil ji další letící šíp, který musel démon odrazit.
Anko odskočila, aby na ni démon nemohl. Všechna čtyři děvčata teď stála ze všech světových stran a sledovala, co démon udělá. Ten si je pohlédl a začal se smát. "Nemůžete mě porazit!" vykřikl a vzplál celý plamenem. Nari něco vykřikla, ale bylo pozdě. Když plamen zhasl, nic neviděly. Démon se ztratil. Ale pouze z jejich očí.
"Anko pozor!" ozval se Zero z vrchu a Anko se ohnala naslepo mečem. Mohlo ji napadnout, že ji bude chtít zabít jako první. Přeci jen ho zranila. Uslyšela řinčení oceli, ale nic neviděla, nejspíš tu ránu odrazila. Ale další rána nebyla jistá. Potom ucítila prudký náraz a dopadla na zem. Chvíli netušila, co se s ní děje, ale pak si uvědomila, že jí hrozně bolí celá pravá ruka.
"Anko!" zaslechla, jak ostatní vyděšeně vykřikli. Zadívala se na svou ruku a zatočila se ji hlava. Měla ji podivně zkroucenou a od krve, uvědomila si, že nic necítí. Do očí jí vyhrkly slzy.
Kath s Iriko všechno sledovaly. Když démon zmizel, věděly, že na stal jejich čas. Když potom Anko dopadla na zem, rozběhla se Iriko pro ni.
"Thamp! Jde po tobě!" zavolal Zero. Thamp se zaposlouchala a podle pohybů větru poznala, jak se démon pohybuje. Začala s ním bojovat, i když měla velkou nevýhodu.
Kath doběhla k Anko. "Ježiš," vydechla a potom pomohla Anko vstát, ale ta omdlela. "Jdeme, Iriko to dá do kupy, uvidíš."
Pak se to ale stalo.
"Kath!" ozvalo se z vrchu. Kath zaťala zuby, nic neviděla, ale poznala, že útoky na Thampustaly. Šel po nich! Ona nic nedokáže a Anko je v bezvědomí. Poznala, když se démon chystal k ráně, protože Zero znovu vykřikl. Jenže se nedokázala pohnut, nešlo to.
Zatmělo se jí před očima a po chvíli zjistila, že leží na zemi a přidržuje Anko a iriko. Nevěděla, jak se to stalo, ale pak zaslechla ten těžký dech. Zaostřila a poznala, že tam stojí Nari. Potom ji oslepil oheň a upadla do bezvědomí, jako všichni ostatní.
"Hej, vstávejte!" Thamp otevřela oči. Itachi je budil.
"Co se stalo!" vyhrkla Naomi, když vstala. "Kam zmizel ten démon!"
"Zmizel, prostě zmizel," řekla Genkai.
"Kam zmizel?" zeptala se znovu Iriko.
"To je jedno!" vykřikla Kath, zírala do země a hlas se jí chvěl. Všichni se na ni podívali. "To je sakra jedno!"
Všichni se podívali, na co se dívá. "Kde je Nari?" zeptala se a nespustila pohled z ohořelé země. Tam se blyštila malá loužička krve.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář